Duben 2018

Vítáme Vás!

26. dubna 2018 v 13:13





Tento blog vznikl jako součást projektu Cestou necestou s Křižovatkou v rámci předmětu Knihovnické procesy a služby v průběhu jarního semstru roku 2018. Můžete zde najít výběr památek, které jsme zpracovali dle kritérií zvolených v rámci našeho projektu. Jedná se o základní a zkušební podobu možných budoucích internetových stránek.

Doufáme, že se Vám i tato prvotní podoba bude líbit a naleznete zde užitečné a zajímavé informace.

Můžete navštívit:
Přejeme krásné cestování.

Brněnská přehrada

18. dubna 2018 v 15:05

Historie:

Myšlenka vybudovat severozápadně od Brna na řece Svratce přehradu, vznikla už v době Rakouska-Uherska na začátku minulého století. Byla vybudovaná v letech 1936-1940. Dříve sloužila jako zásobárna vody a také jako zdroj elektrické energie. Nová přehrada dostala jméno Kníničská. Celkové náklady na stavbu činily 59 miliónů tehdejších protektorátních korun. Po roce 1945 začala být přehrada využívána hlavně jako oblast rekreace a sportu. V roce 1946 zde zahájila provoz lodní doprava a počet návštěvníků prudce vzrůstal.V roce 1948 došlo k prodloužení tramvajové dopravy z Komína do staré Bystrce, což usnadnilo dostupnost k přehradě tisícům obyvatel Brna. Velké pláže s dobrým přístupem k vodě, možnost projížďky na lodi a v neposlední řadě pěkné okolí přehrady, se staly hlavními důvody vysoké návštěvnosti. V roce 1959 byla přehrada přejmenována na Brněnskou. V následujících letech vznikaly okolo přehrady četná rekreační zařízení.

Zajímavosti:

  • Přehrada má rozlohu 250 hektarů.
  • V hantecu se nazývá Prýgl nebo Prygl
  • V období okupace (1940-1945) měl být v rámci dopravního spojení Vídeň-Vratislav postaven v těsné blízkosti hráze dálniční most, který by překlenul údolí řeky Svratky. Tento záměr však z mnoha důvodů nakonec nebyl realizován. Z celého projektu zůstal pouze vysoký pilíř ve svahu pod hrází.
  • Na hladině bystrcké části přehrady se pravidelně koná významná mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis.

Příběh:

Na jaře roku 1945 chtěla ustupující německá vojska vyhodit horní část hráze do povětří. Nad přepady byly umístěny protitankové miny a čekalo se na chvíli, kdy přes hráz budou přejíždět sovětské tanky. Zásluhou hrázného Šikuly a jeho druhů, kteří ruské velení včas varovali, se tanky do léčky nenechaly vlákat. Tím bylo zabráněno odpálení min a následnému poškození statiky hráze.

Kontakt:


K navštívení:

Brněnská přehrada je volně přístupná.

Adresa:

Kníničky
Brno - Bystrc

Informace čerpány z:

Brněnská přehrada. Go To Brno | Vítejte v Brně! [online]. [cit. 2018-04-18]. Dostupné z:https://www.gotobrno.cz/misto/brnenska-prehrada/
Brněnská přehrada - Jižní Morava. Portál Jižní Moravy - Jižní Morava [online]. [cit. 2018-04-18]. Dostupné z:http://www.jizni-morava.cz/objekt/31542-brnenska-prehrada
BRNĚNSKÁ PŘEHRADA - historie. BRNĚNSKÁ PŘEHRADA - informace, fotografie, mapa [online]. [cit. 2018-04-18]. Dostupné z:http://www.brnenskaprehrada.cz/p_hist.html

Zoo Brno

18. dubna 2018 v 15:03

Historie:

Dne 30.8.1953 byla Zoologická zahrada slavnostně otevřena v lokalitě Mniší hory v Brně. V roce 1990 se stává zřizovatelem Zoo Brno Magistrát města Brna. Odbor kultury Zoo Brno je jedním ze zakládajících členů Unie českých a slovenských zoologických zahrad. V roce 1992 Zoo Brno přechází pod odbor životního prostředí Magistrátu města Brna. V roce 1999 se Zoo Brno stalo členem IZE (Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad) v následujícím roce se Zoo Brno se stává řádným členem exkluzivní Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). O rok později je Zoo Brno členem EARAZA (Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií).

Zajímavosti:

  • Zoo Brno nabízí komentované krmení, jehož rozpis můžete nalézt na: https://www.zoobrno.cz/pro-navstevniky/dalsi-informace
  • Před pár lety byla dokončena expozice Beringie, která představuje oblast mezi Sibiří a Aljaškou, zde je k vidění rodina medvědů kamčatských.
  • V pavilonu Tropické království můžete vidět piraně, želvy, leguány, kočky pouštní a také vzácného varana komodského.
  • Zoo Brno se také zaměřuje na vzdělávání v oblasti ekologie. Pořádá výukové programy a exkurze pro školy a veřejnost.
  • Můžete zde navštívit i část Dětské zoo, která kromě přímého kontaktu dětí se zvířaty nabízí i aktivní vyžití na houpačkách, skluzavkách a prolézačkách.

Pověst:

Legenda o objevení draka
Na začátku 20. století se vědci domnívali, že na naší zeměkouli již nežije žádný neznámý velký druh obratlovce, a že vědu již takový objev nemůže překvapit. Přesto to ale nebyla pravda. V roce 1912 major P.A. Ouwens popsal nový obří druh varana z ostrova Komodo. V průběhu historie se opisování tohoto faktu z jedné publikace do druhé značně upravilo, až se změnilo na legendu, která neodpovídala realitě. Po druhé světové válce jsme se tak mohli setkat z romantickým popisem tohoto zvířete, který potvrzoval pověsti domorodců, že na ostrově žijí deseti metroví draci. Samotný varan ale neměří více než tři metry.

Kontakt:


K navštívení:

listopad-únor 9.00 - 16.00 hod.
březen, říjen 9.00 - 17.00 hod.
duben-září 9.00 - 18.00 hod.

Adresa:

U Zoologické zahrady 46
635 00 Brno

Informace čerpány z:

Zoo Brno. Zoo Brno [online]. [cit. 2018-04-18]. Dostupné z:https://www.zoobrno.cz/
Zoo Brno. Go To Brno | Vítejte v Brně! [online]. [cit. 2018-04-18]. Dostupné z:https://www.gotobrno.cz/misto/zoologicka-zahrada-brno/
KRÁL, Bohumil. Legenda o objevení draka. ZOO report. [online]. roč. XI, č. 4 [cit. 2018-04-18]. Dostupné z:https://www.zoobrno.cz/img/old/cs/o-nas/zoo-report/zoo-report/_files/2004-zoo-report-profi-1-04.pdf

Stará radnice

17. dubna 2018 v 22:09

Historie:

Původní stavbou, ze které pochází dnešní podoba Staré radnice, bylo středověké sídlo rychtáře za 13. století. Jednalo se o největší známý zděný městský dům v Brně v 13. století. Od 14. století sloužila budova jako městská radnice. Následovaly přístavby kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie a věznice. Budova byla dále přestavována a v 16. století byl proražen průjezd na nádvoří, jehož autorem je Anton Pilgram. Dále byla věž zvyšována až do nynější podoby z let 1904-1905. Původní renesanční ochoz by přenesen do nové úrovně a renesanční helmice byla nahrazena kopií.

Zajímavosti:

  • V průjezdu pod věží můžeme nalézt brněnské kolo a brněnského draka, ke kterým se vážou pověsti.
  • V objektu sídlí turistické informační centrum a galerie.
  • V letním období můžete navštívit historické sály - Křišťálový sál, Freskový sál a Klenotnici.
  • Veřejnosti je přístupná věž vysoká 63 m s renesanční helmicí a vyhlídkovým ochozem.

Pověst:

Pověsti o brněnském krokodýlu či drakovi
  1. Krokodýla zabil nějaký vězeň ze Špilberka. Krokodýl tajně uprchl z potulného cirku a řádil někde podél Svratky. Dobrovolně se prý přihlásil odvážný vězeň, že nestvůru zahubí. Zabil jehně, vyplnil je nehašeným vápnem a políčil na krokodýla. Ten jehně sežral a po požití vody vápno ho usmrtilo. Za odměnu byl vězeň propuštěn na svobodu a krokodýl byl zavěšen na památku v průjezdu radnice. Tato pověst se vypráví v několika obměnách.
  2. Když se stavělo město Trutnov, našli lidé při hledání kamene ve skalách draka. Oznámili to trutnovskému pánovi, který dal udělat past s návnadou. Až se drak do pasti chytil, zapálili kolem něho dříví a drak se kouřem udusil. Draka pak vycpali a uložili ve věži trutnovského hradu. Když se po čase konal v Brně sněm, draka tam dovezli a darovali ho českému knížeti Oldřichovi. Po skončení sněmu věnoval kníže draka městu Brnu, kde jej konšelé zavěsili v průjezdu radnice. Městu Trutnovu dal kníže listinu, kterou mu udělil právo užívat pečeť s obrazem draka.
  3. Krokodýla přivezlo do Brna roku 1608 za pobytu asrciknížete a pozdějšího císaře Matyáše turecké poselstvo, právě když předsedal v Brně v moravském zemském sněmu. Matyáš daroval zvíře Brnu. Městská rada zvíře vystavila na Zeleném trhu. Po Matyášově odjezdu krokodýla usmrtila a dala ho zavěsit do průjezdu radnice na věčnou paměť.
  4. Roku 1608 zavítali do Brna benátští kupci, kteří dovezli kůži aligátora z povodí Amazonky a darovali ji Matyášovi.
Historie brněnského kola
Historie kola je jednoznačná. Roku 1636 je za jediný den zhotovil a dokoulel z Lednice do Brna lednická kolář Jiří Birk. V 18 hodin 15 minut je předal purkmistrovi Gabrielovi Schramovi na této radnici. Brněnská městská rada uznala dovednost Birkovu, darovala mu jako odměnu 12 říšských tolarů a dala kolo pověsit do průjezdu radnice.

Kontakt:


K navštívení:

Věž Staré radnice:
duben - květen
13. 4. 10.00 - 22.00
14. 4. - 31. 5. 10.00 - 18.00
červen - srpen
10.00 - 22.00

Adresa:

Radnická 8
602 00 Brno

Informace čerpány z:

KUČA, Karel. Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000.ISBN80-86223-11-6. S. 285.
Stará radnice. TIC BRNO. [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: https://ticbrno.cz/cs/stara-radnice
ZŘÍDKAVESELÝ, František. Brněnské radnice. Brno: Litera Brno, 2005. ISBN 80-903586-0-8. S.14-15

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně

17. dubna 2018 v 22:07

Historie:

Na přání Elišky Rejčky, vdovy po českých králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, byl v roce 1323 na Starém Brně vybudován klášter s novým gotickým chrámem, který se stal klášterním kostelem pro sestry cisterciáckého řádu. Jeho půdorys je postaven ve tvaru kříže. Stavba se dochovala bez větších rušivých zásahů ve slohové čistotě až do současnosti. Můžeme zde pozorovat jen mírné prvky barokizace z 18. století
Stavba chrámu započala v roce 1324 a trvala téměř 40 let. V průběhu historie byl poničen vojskem při obléhání Brna a znovu opraven. V roce 1782 byl klášter v rámci reforem Josefa II. zrušen, cisterciačky klášter opustily a na jejich místo přišli augustiniáni - eremité od svatého Tomáše. V průběhu druhé světové války byla bazilika poškozena bombardováním, především okna chrámu utrpěla velkou ujmu.

Zajímavosti:

  • Po své smrti v roce 1335 byla Eliška Rejčka pochována do krypty pod dlažbou kostela u oltáře svatého Kříže. Na dlažbě je místo jejího odpočinku označeno písmenem "E".
  • V roce 1987 byl chrám povýšen na baziliku minor a je centrem Augustiniánů a sídlem jejich opata.
  • V místech augustiniánského opatství je zřízeno Mendelovo muzeum. Právě zde v 19. století prováděl J. G. Mendel svá zkoumání na hrachu a pokusy s rozmnožováním včel.
  • Na prostranství před bazilikou stojí od roku 2013 tzv. Pulihrášek. Jedná se o konstrukci vytvořenou ze starobrněnských půllitrů ve tvaru hrášku, která zde byla umístěna jako připomínka pátrání a objevů J. G. Mendela.

Pověst:

Pověst o praporkové věštbě

O spanilé královně Elišce Rejčce, jež na hradě Špilberku moudře žila a v městě Brně slovutný kostel Nanebevzetí panny Marie založiti ráčila.
Je to už velmi dávno, co na brněnském Špilberku žila královna Eliška, které se také Rejčka říkalo. Byla vdovou po králi Václavu II., kterého nebožáka nedlouho po svatbě zlá nemoc, souchotiny, sklátila.
No a jeho žena, ta Eliška, co po něm zbyla, se pak přestěhovala k nám do Brna a usadila se na Špilberku. Byla prý moc krásná, mocná, bohatá, ale i moudrá. A protože právě taková byla, rozhodla se ke konci svého žití založit ženský cisterciácký klášter, aby po ní taky něco na tom světě zůstalo. Dlouho pak přemýšlela, kde by klášter měl stát, ale pořád ji vhodné místo ne a ne napadnout. Tu se jednoho dne celá utrápená svěřila své přítelkyni z kruhu dvorních dam, a protože to rovněž byla žena moudrá a navíc ještě zbožná, hned si věděla rady a své paní řekla: "Má drahá královno, ten dům, co chcete vystavěti, má sloužit Bohu. Nechť sám určí, kde bude státi. Nechejte zhotovit tři praporky, vystupte na nejvyšší místo na hradě a odtud je vhoďte do povětří. Kam dopadnou, tam klášter zbudujte."
Moudré královně se nápad moc zalíbil, a proto nelenila a dala ušít ty tři praporky. Pak jednoho jasného dne vystoupala i se svým průvodem až do samého vršku nejvyšší špilberské věže, které se už tenkrát říkalo "hladová", otočila se k jihovýchodu a s výkřikem "Nechť se děje vůle Boží!" pustila všechny tři praporky do větru.
První letěl jenom chvilku a k zemi slétl nedaleko, zrovna tam, co dodnes stojí mariánský kostel na Starém Brně. Druhého praporku se chopil vítr a odnesl ho až kamsi do dnešního Komína. Třetí praporek zmizel někde ve veverských lesích a už ho nikdy nikdo neviděl. Bylo tedy rozhodnuto: klášter bude založen na tom místě, kam dopadl první praporek. V Komíně, kam druhý praporek slétl, dala moudrá Eliška vystavět alespoň kostel.
A když pak přišel královnin čas a ona odešla na věčnost, byly její ostatky uloženy právě v tom cicsterciáckém klášteře, co s pomocí prvního z praporků založila.

Kontakt:

K navštívení:

Do baziliky je možné nahlédnout půlhodinu před a v časech bohoslužeb, které jsou zveřejněny na webových stránkách opatství Brno. V jiné časy bazilika přístupná veřejnosti není.

Adresa:

Mendlovo náměstí 157/1
603 00 Brno

Informace čerpány z:

BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice: Vlastním nákladem, 2000. S. 67-73.
RADVANOVÁ, Michaela. Špilberk v pověstech. Brno: Doplněk, 2001. ISBN 80-7239-076-7.
Pulihrášek. Mendlovo náměstí rozsvítila koule z půllitrů. Brněnský deník [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné z: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-pulihrasek-mendlovo-namesti-rozsvitila-koule-z-pullitru-20131024.html
Mendelovo muzeum - Gregor Johann Mendel . Mendelovo muzeum [online]. 2014 [cit. 2018-04-08]. Dostupné z:http://mendelmuseum.muni.cz/cs/g-j-mendel
Augustiniánské opatství a farnost. [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné z: https://www.opatstvibrno.cz/

Hrad Špilberk

17. dubna 2018 v 22:00

Historie:

Hrad Špilberk byl založen ve 13. století Přemyslem Otakarem II. Nějaký čas v něm přebýval i Karel IV. se svou první manželkou Blankou z Valois. Jeho strategické umístění sehrálo roli za husitských válek i v období sporů mezi králem českým a uherským, mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Následně hrad pomalu chátral. Na konci třicetileté války ale znovu sehrál roli, když spolu s městem odolal tříměsíčnímu švédskému obléhání. V 17. století byl přebudován na mohutnou barokní pevnost, která se stala součástí obranné linie na Moravě. Následně se se Špilberku stalo vězení. Císař Josef II. jej dokonce stanovil za věznici pro zvlášť těžké zločince pro delikventy z Čech, Moravy, Slezka i Haliče. Z tohoto důvodu byly na hradě provedeny stavební úpravy. V roce 1805 byl zcela bez boje obsazen Napoleonem. Špilberk plnil účel civilní věznice až do roku 1855, kdy císař František Josef věznici zrušil. V období 1. světové války ale zase plnil funkci vězení a kasáren. Při 2. světové válce sloužil také jako vězení ale pod patronátem německého gestapa.

Zajímavosti:

  • Je zapsán do seznamu národních kulturních památek.
  • Hrad patřil ze začátku Přemyslovcům později Lucemburkům.
  • Mezi slavné vězně hradu prý patřil i Václav Babinský.
  • Za období druhé světové války po obsazení hradu německými vojáky byl hrad přestavován za účasti politických vězňů a zajatců.

Pověst:

Pověst o generálu Torstensonovi a čertu
O švédském generálu Torstensonovi, kterak se on neváhal s pekelnými mocnostmi spřáhnout, aby město Brno poraziti dokázal.
Tahle čertovská příhoda se stala za té strašlivé švédské vojny, kdy k brněnským hradbám přitáhla bezpočetná armáda generála Torstensona. Byl vám tak nafoukaný a samolibý, že si všude dovolil rozkřikovat, jak se s tou zatuchlou myší dírou, jakýmžto slovním spojením město Brno velmi rád hanil vypořádá do tří západů slunce.
Ale to se pěkně přepočítal! Brňaně totiž bývali v oněch dobách tuze stateční a za své rodné město neváhali ani životy obětovat. Navíc jim tehdy stál v čele muž udatný a bystrý, který, ač sám nevzešel z národa českého se rozhodl město jemu svěřené bránit až do posledního dechu. Ten hrdina se jmenoval Ludvík Raudit de Souches. Když se pak Švédové před městskými branami lopotili už několik měsíců, pyšný hřebínek jim spadl. Dobýt Brna za tři dny? Zlaté oči! Ačkoli z pušek stříleli a děla ládovali ostošest, všechno bylo marné. A Brňané měli ještě pořád dost sil, aby se nepříteli z hradeb všelijak pošklebovali. Generál Torstenson s nimi jednoho rána ztratil trpělivost, vzteky se rozpálil doběla a strašlivě zařval, že by ho bylo slyšet až na samotném Špilberku: "Aby to zatracené Brno čert vzal!" A kde se vzal, tu se vzal, zjevil se před ním pekelný panáček a s potutelným úšklebkem pravil: "Jak je libo, pane generále, rád vám s tou válkou pomohu. Ale něco za něco! Vlastní krví mi musíte stvrdit, že po vašem vítězství budou duše všech těch zatracených obránců mé." Generál se dvakrát nerozmýšlel, bodl se do prstu a ďáblovi se upsal. Ten se jen zachechtal , shrábl listinu a už si to hasil ke švédským dělům. Poručil je zamířit přímo na Špilberk a sám se nechal vystřelit stejným směrem, sedě obkročmo na dělové kouli. Měl totiž v plánu pomocí svých kozlích rohů a pekelných mocností hradby zbourat a švédským spojencům tak umožnit vpád do pevnosti.
Nepočítal ovšem s tím, že zbožní Brňané nechali opevnění svého hradu pro jistotu posvětit. Když na to přišel a pokusil se ještě v letu honem rychle otočit, bylo už pozdě. Se strašlivým jekotem se i s koulí zarazil do zdiva a ven mu koukala jenom hlava. Nic mu nepomohly jeho neslušné nadávky, srdceryvné kvílení, ba ani temná kouzla. Zůstal v hradbách trčet na věky a proměnil se v kámen. Nevěříte? Tak se tam běžte podívat. Čertova hlava v podobě bílého kamene shlíží na nedobytné město z jihozápadní strany bývalých špilberských kasáren a uraženě se šklebí. Bodejť, vždyť takový konec mu byl čert dlužen!

Kontakt:

K navštívení:


Rozhledna
DUBEN - ZÁŘÍ
Pondělí až Neděle - od 10:00 do 18:00 hodin
ŘÍJEN - BŘEZEN
Úterý až Neděle - od 9:00 do 17:00 hodin.
Otevřeno pouze za příznivých povětrnostních podmínek!

Jihozápadní bastion
Letní sezóna: 1. dubna - 30. září
Pondělí až Neděle - od 10:00 do 18:00 hodin
Zimní sezóna: 1. října - 31. března
Úterý až Neděle - od 9:00 do 17:00 hodin
Nástup na prohlídky je z malého nádvoří.

Kasematy
Letní sezóna: 1. dubna - 30. září
Pondělí až Neděle - od 10:00 do 18:00 hodin
Zimní sezóna: 1. října - 31. března
Úterý až Neděle - od 9:00 do 17:00 hodin


Adresa:

Špilberk 210/1
662 24 Brno

Informace čerpány z:

RADVANOVÁ, Michaela. Špilberk v pověstech. Brno: Doplněk, 2001. ISBN 80-7239-076-7.
Špilberk - místo, kde to žije [online].[cit. 2018-04-09]. Dostupné z:http://www.spilberk.cz/

Katedrála sv. Petra a Pavla Brno

17. dubna 2018 v 21:11

Historie:

Historie katedrály sahá do 11. stol, kdy byla na místě jejího dnešního presbytáře postavena románská kaple knížetem Konrádem. O této románské kapli svědčí nálezy pozůstatků románské krypty a románských základů. V 13. století byl románský chrám přestavěn do slohu raně gotického, v té době se již také nazývá chrám sv. Petra a Pavla a je chrámem slovanských obyvatel města Brna. Stává se také proboštským kostelem a kolegiální kapitulou. V průběhu celé historie byl chrám několikrát poškozen v průběhu válek a byl přestavován a upravován. Stavba nyní nese i prvky barokní a novogotické, které můžeme nalézt především v interiéru.

Zajímavosti:

  • Katedrála je nazývána zkráceně Petrov.
  • Je sídelním kostelem biskupa brněnské diecéze.
  • Jedná se o národní památku a její dvě věže jsou dominantou města Brna.
  • Je vyobrazena na české desetikoruně.

Pověst:

O tom, proč zvoní petrovské zvony už v 11
Od doby velkého obležení Brna Švédy, kteří město marně obléhal od 3.5. do 23.8. 1645, zvoní podle legendy petrovské zvony polední Anděl Páně již v 11 hodin. K tomu se váže pověst, že generál Torstenson, znechucený dlouhým obléháním města, o němž se domníval, že se ho snadno zmocní, prohlásil 14. srpna 1645 před svými důstojníky, že nedobude-li Brna příštího dne do poledního zvonění, upustí od dalšího obléhání. 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie vskutku Švédové podnikli nejprudší útok na město. Dle pověsti petrovský zvoník s věže pozoroval boj, a když byl i kostel zasažen dělostřelbou, v nejistotě, zda se vůbec dočká dvanácté, odzvonil polední modlitbu již v 11 hodin. Torstenson, věren svému prohlášení, v následujících dnech počal likvidovat své ležení, a 23. srpna odtáhl od Brna.

Kontakt:

K navštívení:

Po-So: 8.15-18.30
Neděle: 7.00-18.30
Po celou dobu mohou návštěvníci využít službu průvodce, v neděli od 12.00 hod. Provádění není možné, když v katedrále probíhá bohoslužba, svatba, pohřeb nebo koncert.

Adresa:

Římskokatolická farnost u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně
Petrov 9
602 00 BRNO 2

Informace čerpány z:

BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice: Vlastním nákladem, 2000. S. 9-18.
Římskokatolická farnost u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné z: http://www.katedrala-petrov.cz/index.php/cz/oteviraci-doba
Zdroj obrázku na designu stránky:

Pohled na Petrov s katedrálou svatého Petra a Pavla z míst za hlavním nádražím, Brno

By Michal Klajban [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], from Wikimedia Commons